Adaptogeny 1. díl – proč bychom je měli zařadit do jídelníčku?

Co to vlastně adaptogen je?

Adaptogeny jsou rostliny, jejichž název vychází ze slova adaptovat se. Tento termín poprvé použil ruský vědec Nikolaj Lazarev a vychází z faktu, že tyto rostliny po tisíce let rostly v extrémních podmínkách (sucho, chlad…), kde jiné organismy nemohly přežít. Tyto rostliny se tak adaptovaly na tyto okolnosti a stejnou funkci by měly zastávat rovněž v těle člověka. Jedná se o rostliny, které zvyšují odolnost vůči stresu a nejčastěji se s nimi člověk může setkat v alternativní medicíně, kam mj. spadá i ájurvéda. Dle platných kritérií musí adaptogen splňovat hned dvě podmínky, abychom rostlinu mohli mezi adaptogeny zařadit:

  • Nesmí jakýmkoliv způsobem poškozovat zdraví jedince (ač to může znít zvláštně, existují i některé přírodní rostliny, které ve velkém množství mohou zdraví do jisté míry negativně ovlivnit – zatížení jater, ledvin atp.)
  • Musí zvyšovat odolnost organismu nespecifickým způsobem (adaptogeny působí komplexně, nikoliv cíleně vůči nějakému problému – díky tomu dochází k homeostáze vnitřního prostředí těla a obecně k upevnění zdraví)

istockphoto-1333961124-170667a

Jak adaptogeny fungují?

Slyšeli jste už někdy o pasympatickém a sympatickém nervovém systému? Že ne? Nevadí, pojďme si to blíže vysvětlit. Představte si, že tělo disponuje nervovým systémem, který slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajišťuje odpovídající reakce na ně. To všechno se děje bez řízení vůlí, takže my sami máme jen malou kontrolu, co se vlastně děje. Nervový systém potom dělíme na takzvaný sympatikus a parasympatikus. Za normálních podmínek tyto systémy pracují v rovnováze a navzájem se doplňují. Existují ovšem případy, kdy se tyto dva systémy dostávají do nerovnováhy a jeden z nich (sympatikus) je více aktivní než ten druhý (parasympatikus). To se děje převážně v případech, kdy se tělo začne cítit ve stresu. 

Sympatický nervový systém se aktivuje v případě, kdy je tělo připraveno na boj nebo útěk. To je většinou zapříčiněno stresem nebo fyzickou újmou. Mozek automaticky aktivuje sympatikus, aby tělo (z)aktivoval pro blížící se hrozbu (která ale vlastně vůbec nemusí nastat). V organismu se začnou napínat svaly, zrychlí se srdeční frekvence, člověk se začne více potit nebo se například zvýší množství histaminu v těle. Naproti tomu parasympatický nervový systém se vyznačuje tím, že dokáže organismus utlumit. Nejvíce aktivní je tento systém ve spánku, kdy člověk regeneruje. Tento systém je zodpovědný za tělesnou i duševní pohodu. 

Adaptogeny pomáhají tělu tím, že zabraňují uvolňovat CRH a ACTH (stresové hormony). Zjednodušeně řečeno dojde k tomu, že sympatikus, který je často dominantní vůči parasympatiku, nebude mít již takovou potřebu produkovat tyto stresové hormony a tím být natolik dominantní.

Proč adaptogeny užívat?

Jak jsme již uvedli, adaptogeny slouží převážně ke snížení stresových reakcí našeho organismu. S tím souvisí ale i další benefity, které konzumace adaptogenů přináší:

  • Zmírnění úzkosti a deprese
  • Pomáhají snížit únavu
  • Snižují hladinu “špatného” cholesterolu
  • Zlepšují funkci imunitního systému
  • Zlepšení fyzické kondice
  • Stimulace psychické pohody
  • Podpora kognitivních činností
  • Správné fungování respiračního a kardiovaskulárního systému
  • Sexuální benefity
  • A mnoho dalšího…

Co si z toho vzít?

Je vědecky prokázáno, že dlouhodobé užívání adaptogenů pozitivně ovlivňuje naši psychiku. Benefity, které adaptogeny nabízejí, je hned několik. Primárně se ale používají právě pro navození psychické pohody. Jaké adaptogeny ale známe? Které pro ten či onen problém použít? To se dozvíte v našem druhém článku, kde rozebíráme všechny známé adaptogeny a poradíme vám s výběrem té pravé byliny.

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz