Přemýšleli jste někdy nad tím, proč máte v některých situacích nepopsatelnou radost a v jiných zase (bez jakékoliv objektivní příčiny) neskonalý smutek? Proč se tyto pocity střídají jak na běžícím páse? Nerozumíte tomu, proč se cítítite dobře a za pár minut z ničeho nic zase hrozně nahněvaní a neklidní? Naše prožívání a chování je totiž z velké části nevědomé. Dalo by se říct, že náš mozek (dále budeme raději používat slovo mysl) je v podstatě naprogramovaný a většina dne se odehrává bez našeho vědomí.
Pokud tedy víme, že naše myšlení je z velké části nevědomé nebo podvědomé, máme vůbec na výběr abychom byli šťastní? Samozřejmě, jen je potřeba tyto nevědomé vzorce našeho chování a prožívání přenést do našeho vědomí. Jenom tak dokážeme naplno vládnout našemu životu.
Mysl, která nám nedá spát
“Ahoj, jsem hlas ve tvé hlavě a budu neustále komentovat to, co se děje.” Asi takhle by se vám představila mysl, kdyby uměla mluvit. Moment… ona přece mluví, nebo ne?
Je pozdě večer, čas na spaní, zaléháte pod peřinu a nedaří se vám usnout. “Zítra mám prezentovat ten nový produkt z práce, mám strach že se ztrapním a budou se mi všichni smát”. Jste unavení, celý den jste se těšili do postele a v tom se na vás doslova znovu vyřítí: “Pamatuješ si, jak jsi před 15 lety byl/a na dovolené s kamarády a bylo to fakt skvělý?” A za chvíli zase něco a po chvíli něco dalšího. Poznáváte se? Tak přesně tohle je vaše mysl. Mysl je hlas ve vaší hlavě, který neustále žadoní o vaši pozornost. Uvědomujete si ji? Pravděpodobně ne, nebo alespoň ne v okamžiku, kdy zrovna nad vámi přebere kontrolu.
Když musíte vyřešit zrovna nějaký problém, když čtete tyto řádky, když se potřebujete něco naučit, když potřebujete rozpoznat blížící se nebezpečí. Abyste úspěšně zvládli výše zmíněné, musíte přemýšlet a používat svoji mysl, jinak to prostě nejde. Mysl je tu s vámi pořád, je to takový doživotní kamarád, který vás nikdy neopustí a je potřeba ji přijmout. Bude si s vámi furt povídat, v časech dobrých, a i v časech zlých.
Nenechte mysl převzít kontrolu
Život se odehrává teď a tady, v přítomnosti. Nejde být ani v minulosti ani v budoucnosti (zatím :-)). Bohužel, naše myšlenky nás od pravého života stále odpoutávají. Žijeme často v mysli, která skáče od jedné myšlenky ke druhé, často nám bude předhazovat něco se již stalo, nebo bude vytvářet strach z neznámé budoucnosti. To je v pořádku, je to normální, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokud vám mysl doslova nedá spát, pořád musíte přemýšlet a nevnímáte co se děje okolo vás, vaše mysl nad vámi a vašim životem přebrala kontrolu.
Ego - iluze vlastního já
Definici ega uvádí každý zdroj trochu jinak. Nicméně, dalo by se říct, že ego představuje tu část mysli, která se opírá o vás (vaši osobnost - to kým si myslíte, že jste). Představte si malou holčičku, která si začne na ulici z ničeho nic zpívat. Uslyší ji kolemjdoucí, který se jí začne smát a pošklebovat. Holčička to ale zaznamená a zjistí, že byla za zpěv zesměšněna. A co teď? Holčička pravděpodobně už nikdy nebude chtít na veřejnosti zpívat, bude z toho mít strach a bude si myslet, že zpívat neumí. Stejně tak to bude fungovat v případě, když holčičce někdo řekne, že je třeba příliš škaredá na to, aby byla světovou topmodelkou nebo když uslyší, že je moc hloupá na to, aby vystudovala vysokou školu. Od té chvíle bude mít pravděpodobně snížené sebevědomí. Takhle přesně se kultivuje naše osobnost, a tím pádem ego. Ego je iluzí naší mysli, je to to, co nám mysl o nás říká. Naše vyšší já (moudrost, intuice, hlas srdce) bylo již od dětství potlačování ve prospěch ega. Všimněte si, co se s vámi děje, když vás někdo třeba jen nakrkne a utrousí nějakou poznámku na vaši osobnost, která vám bude nepříjemná. Pravděpodobně se budete snažit vaše emoce potlačit a je možné, že z toho budete třeba celý den nešťastní. Uvědomte si, že nejste vašim egem, vaše pravé se skrývá daleko hlouběji.
Neštěstí
Proč se cítím dobře a z ničeho nic zas špatně? Za vším hledejte ego, dalo by se říct. Ego miluje smutek, konflikty, strach, naopak nemá rádo přítomnost, neznámou budoucnost. Ego se prostřednictví mysli bude snažit nad vámi přebrat kontrolu. Pravděpodobně vám bude říkat, co byste měli udělat, že nejste dostatečně dobří a bude vám říkat, proč je zrovna přítomný okamžik špatný. Ego je strůjcem vašeho neštěstí. Všechno je takový jako je. Když si uvědomíte, že téměř většinu neštěstí intepretuje (bez zjevného objektivního důvodu) vaše mysl (respektive ego), vyhráli jste. Pokud si uvědomíte hlas ve své hlavě, je to začátek konce vašeho neštěstí, doslova.
Přítomný okamžik
Buďte teď a tady. Už jste to někdy slyšeli? S tímto pojmem se setkáte například při meditaci, józe, tai-chi nebo čchi-kungu. Co to ale znamená? Pokud žijete přítomným okamžikem, veškerou svoji pozornost budete věnovat právě jemu. Svoji energii (pozornost) nebudete směřovat do mysli, ale do toho, co se děje kolem vás. Přítomnost potom vnímáte pomoci svých smyslů (tzv. budete vnímat co vidíte, co slyšíte, co cítíte…) bez toho, aniž byste v dané situaci hodnotili a podlehálii své mysli - přijali přítomný okamžik takový, jaký je. Vaše mysl bude ovšem v této chvíli chtít začít přemýšlet, hodnotit, analyzovat, častokrát začne skákat do minulosti nebo budoucnosti. To všechno je v pořádku, ale neztotožňuje se s ní. Mysl nemá ráda přítomný okamžik a bude si vyžadovat vaši pozornost.
Jak z toho ven?
Celý život svoji mysl víceméně trénujeme a podléháme. Mysl chce stále pracovat a začne ji být nepříjemné, když jí přestaneme věnovat pozornost. Pokud se nám podaří ale tyto nevědomé a podvědomé vzorce našeho prožívání a chování přesunout do vědomí a staneme se nezaujatými pozorovateli naši mysli, tzv. přijmeme naši mysl a nebudeme zbytečně hodnotit, máme vyhráno. Ze začátku bude mysl opravdu aktivní, ale pokud vytrváte, vaše mysl ztratí kontrolu nad vaším životem a bude pro vás daleko jednodušší pozornost věnovat něčemu jinému než je vaše mysl. Začněte trénovat. Doporučujeme začít s meditací nebo třeba jógou, kde je cílem tyto principy implementovat. Ideálním tréninkem je procítit a vnímat energii ve vašem těle nebo před sebe položit nějaký předmět, kterému budete věnovat pozornost a necháte mysl jen tak plynout. Pokud i přes to vaše mysl bude aktivní a nebudete se moci soustředit, zkuste třeba jenom jednoduše vnímat svůj dech. To vám ze začátku může opravdu pomoct.
Jak to skloubit? Pozorujte svoji mysl a buďte přítomní
Umlčet mysl není svým způsobem možné. Mysl stále někam skáče a snaží se vás strhnout. Cílem mysli je, abyste jí věnovali pozornost a věřit tomu, co říká. Už jsme zmínili, že klíčem může být trénink. Ale pozor, někteří duchovní učitelé, jogíni a jiní tvrdí, že “dělat meditaci” ani nejde. Buďte ostražití a vnímejte svoji mysl i během dne, ne jenom tehdy, kdy budete “dělat meditaci”. Pokud budete v přítomném okamžiku během celého dne, nikoliv jen během meditace, bude váš život daleko šťastnější a zdravější. Daleko lépe se vypořádáte s emocemi, naučíte se reagovat ve stresových situacích a budete daleko spokojenější. Většinu neštěstí totiž v životě vytváří vaše mysl (resp. ego), kterou je potřeba prokouknout.